Existe un diminuto pero letal enemigo de las palmas, y la posibilidad de que continúe expandiéndose es una preocupación latente entre los productores de las zonas tropicales, donde el coco es muy apreciado. Esto es una simple muestra de la lucha por la sobrevivencia, en donde los “nimios microorganismos” parecen llevar la delantera, ¿podemos controlarlos?
Yaan juntúul chichan ba’ale’ jach sajbe’ensil yik’el lóobiltik le palmao’, ts’o’okole’ táan u bin u t’itkubaj ya’ab túux, le je’ela’ jach ku beetik u tuukul máaxo’ob pak’ik le palamo’, ku meyajta’al ti’ le ku ya’ala’al zonas tropicales, tu’ux jach k’a’abet le cocoo’. Ku ye’esik túun bix u kaxtik u jóok’olo’ob táanil máaxo’ob meyajtik, tu’ux yaan le yik’elo’ob “nimios microorganismos” jach ku sutiko’ob talamil, ku béeytal wáaj k ch’ejiko’ob.
Oy unin biktal chonbolometik ta smil li ste’el kokovoche, pe taje tsots sk’oplal yu’un oy bu xu’ ta xtanij batel k’alal to bu oy sts’unobtak li jnaklejetik oyik ta sti’il muk’ta nabe, tey bu lek sna’ xch’i li ste’el cocovoche. Li’e ta xak’butik ta ilel jutuk no’ox ti oy jvokoltike ta jkuxlejtike, li’ “unin bik’tal chonbolometike” oy sju’elal, ¿mi xu’ xpaj ku’untik xana’?